by

Hudba a text: Roman Luňák

Teď sním o tom, kde a s kým jsem býval tolikrát,
noty na linkách se hádaj.
Já vím, že čas letí jako vítr, chce se rvát,
teď na někom mi záleží.

Snad mám, právo na to říct: teď díky právě vám,
tak díky díky díky,
jako dřív na pár slov si zajdem s partou známých sem k nám.

Ref:
Tak zdvihnem všichni sklenku,
z kruhu rukou utvoříme
zázračný světadíl jen náš.
A na zdařbůh si vyjdem světem,
jak opuštěnou ulicí,
a věřte mi, pak bude fajn i vám.

Proč sám sobě namlouvám, že přátelství jsou pryč,
je to zdání, které bolí.
Čas jde dál, jsou tu lidé, plný měšec radostí,
i teď na někom mi záleží.

Ref: